senát 2020 / o mně / blog / obrazy / životopis / kontakt / weby

Kaleidoskop 2019/12

Piráti

Životní prostředí

Druhý ze série mých kritických zamyšlení k dlouhodobému programu Pirátů. Vybral jsem oddíl Životní prostředí. Vybrané pasáže programu vždy cituji kurzívou a pod ní následuje můj komentář. Z důvodů archivace a případných budoucích změn ve znění přikládám i zálohu současného znění programu v PDF.

Dlouhodobý program

Životní prostředí

„Životní prostředí sdílíme všichni. Na příznivém životním prostředí závisí i naše svoboda. Smog omezuje naši svobodu vycházet, znečištění půdy naši svobodu pít ze studny.“

Souhlasím s Piráty, že čisté životní prostředí je jednou z nutných podmínek svobody člověka. Zde není co dodat.

„Lidé mají mít možnost aktivně se zapojit do projednávání otázek týkajících se územního plánování, krajiny a životního prostředí a mají mít reálnou možnost vyvolat o těchto otázkách referendum.“

Problém je, že v dnešním globalizovaném světě se u mnohých ekologických problémů nelze vyhnout řešením, která zahrnují celou planetu. Mohu tedy sebevíc chránit blízkou louku, potok a les, ale pokud si soused udělá jedovatý ohníček, a vítr popel odvane až ke mně, tak bude má snaha marná.

Jinak řečeno, i pokud si v referendu odsouhlasíme co nejčistší životní prostředí a skutečně, všichni lidé v regionu se budou na 100% snažit, aby ve vodě žili raci a na kopcích kvetl koniklec, může být výsledek nakonec stejně naprosto zničující. A to jen proto, že jsme odmítali připustit realitu za hranicemi regionu. Řešení není jednoduché, vyžaduje diplomacii i snahu překročit vlastní pohodlnost a odříkání ... nekoupíme si ten laciný ale neekologický výrobek - a když to uděláme, přidá se k nám i zybtek světa?

Referenda o místních otázkách jsou určitě užitečná, ale i tak je potřeba přesvědčovat všechny sousedy, že jedině společnými silami můžeme udělat planetu lepším místem pro život našich dětí (snaha obohatit se jeden na úkor druhého je vždy krátkozraká: vyrobit levnější pneumatiky za cenu znečištění řeky nebo „špinavou“ elektřinu z uhlí, to mi přinese krátkodobý zisk, ale mým dětem se již vrátí tato „investice“ i s úroky).

„Rozvoj veřejné hromadné dopravy je šetrnější a efektivnější alternativou k individuální automobilové dopravě.“

Já sám automobil nevlastním. Ale vím, že rozhodně vždy lépe funguje dobrý příklad, spíše než zákazy a nařízení. Nemá tedy smysl někomu zakazovat jezdit autem. Je určitě vhodné podporovat  městskou hromadnou dopravu, cyklistiku  a nebo obyčejnou a nejlevnější pěší chůzi – nižším zdaněním, nikoli dotacemi. Já sám se po městě Brně pohybují převážně pěšky, a neumím si představit lepší motivaci, než když míjím odpolední kolony aut, kolem kterých mířím s taškou přes rameno na nákup a zpět.

„Energetika postavená na inovacích a rozmanitosti. V energetice chceme důsledně počítat se všemi pozitivními i negativními dopady výroby jednotlivých druhů energie, včetně dopadu na ovzduší a jiné složky životního prostředí."

Jsem rád, že Piráti jsou otevřeni všem energetickým zdrojům a jsou ochotni hodnotit je podle skutečných dopadů. Chápu snad správně, že nezavrhují jadernou energetiku. Což je chvályhodné. Dokud nebude adekvátní náhrada v obnovitelných zdrojích, kde je nyní největší problém nestabilita dodávky (nefouká, nesvítí, neteče), resp. uchování energie, tak se bohužel bez jaderné energie neobejdeme, tedy zatím :-(

A pokud nechceme mít nejdražší elektřinu jako v Německu ...

“Podstatný je pro nás způsob, jak ochrany životního prostředí dosáhnout. Chceme omezit přímé ekologické dotace, byrokratické mechanismy a umělé zavádění tržních principů do ochrany životního prostředí (obchod s emisními povolenkami).“

Tady bohužel s Piráty nemohu nesouhlasit. V prvé řadě mě rozechvěje každý, kdo se ohání slovy přirozený a umělý (více v mém článku Co je přirozené a co nepřirozené?). Ale k povolenkám: povolenky fungují podle mého soudu skvěle. Naopak centrální plánování skvěle nefunguje, jak víme z historie.

Pokud chce stát něco podporovat, ať to méně daní. A v tomto ohledu emisní povolenky fungují právě tak, že trh (suma všech nakupujících jednotlivců) sám díky zvyšující se ceně řekne, kde je škodlivých zplodin nejvíce zapotřebí – pro výrobu elektřiny, pro rafinérie, koksárny, železárny a ocelárny,  cementárny, pro výrobce skla, keramiky a cihel, papíru, hliníku  nebo pro chemický průmysl ...? Já sám nevím. Ale divím se, že Piráti mají odvahu vědět více, než všichi zákazníci dohromady.

Je to přece jednoduché – více znečištění způsobí jen ten, jehož výrobek si koupím, takže zákazník rozhoduje.

Koupím si nové kolo z hliníku – povolenky zaplatí výrobce hliníku. Koupím si nové kolo z karbonu – povolenky zaplatí výrobce umělých karbonových vláken atd. A pokud se jeden z nich obejde bez emisí, bude ekologičtější, pak bude i levnější ... a pokud si nekoupím kolo ani od jednoho, pak zkrachují dost možná oba, protože oba výrobci budou drazí a neekologičtí (... a já se proto třeba rozhodnu chodit i levněji pěšky).

Pokud chceme méně emisí, vydávejme méně emisních povolenek, ale hlavně si nehrajme na „pánaboha“, který ví, komu co povolit, protože je to přirozené.

Facebook Twitter Instagram